Žít v karanténě v cizí zemi navíc během dobrovolnického projektu není nic příjemného.
Když už se zdálo, že se vše vrací do starých kolejí, vrátila jsem se v čase do minulosti, o které jsem byla přesvědčena, že je už za námi.
Strach z infekce a strach z druhé vlny COVID se vrátil.
Po frustraci a špatné náladě jsem si ale uvědomila, že musíme čelit i této druhé výzvě, a že navzdory všemu musíme žít s nemocí, s pravidly, která jsou na nás uvalena, a musíme vždy přemýšlet co udělat, abychom se cítili dobře.
Vždy jsem se snažila zaměstnat svou mysl, nemyslet na nejhorší a přemýšlet pozitivně. Připravovala jsem se na pokračování svého studia na univerzitě v Itálii; Navštěvovala jsem jógu a sportovní kurzy, abych uvolnila napětí na duchu i na těle. Hodně jsem četla a psala.
Mám ráda rušné dny, takže mi tento přístup pomohl zvládnout svou 10denní domácí karanténu.
Musíme se vždy dívat dopředu a nikdy zpět.
Alma.
.png)
