Ten čas ale letí!
Jsme již ve druhé polovině třetího měsíce tohoto roku, během něhož se stalo tolik věcí. Prostě bláznivý začátek roku.
Užily jsme si trochu sněhu, měkkého jako marshmallows a křupavého jako sladké pusinky z nejlepší cukrárny, když šlapeme na jeho trochu zmrzlé kousky. Hodně jsme chodily a objevovaly další krásy místní přírody, lezly jsme s radostí a nepopsatelným strachem v očích na zmrzlé vodopády. Poprvé v životě jsem lyžovala, což je prostě neuvěřitelné. Častokrát jsme na nádraží při čekání na vlak tančily, abychom se v chladu zahřály. A někdy jsme tancem pojmenovali i pohyby rukou, nohou a těla ve snaze nespadnout po uklouznutí. Každý den bylo kolem nás spousta hudby a neuvěřitelných lidí, kteří nám přinášeli radost a nové nápady a nekonečnou motivaci. Několikrát jsme navštívily Prahu a už se nemůžeme dočkat, až se tam vrátíme na delší dobu.
Strávily jsme příjemné chvíle na online schůzkách s dalšími dobrovolníky v Česku. Je skvělé vidět další mladé lidi ve stejném nadšení, podělit se o své zkušenosti a probrat jak bláznivé nebo podivné věci jsme v této zemi prožili, tak odlišné od našich domácích. Zde je jen pár rozdílů, které nás, dobrovolníky z jiných zemí, tolik překvapily. Je to například vášeň pro outdoorové aktivity a sport, barevné bytové domy, zouvání se uvnitř domu, nošení ponožek v sandálech a v zimě oblečené šortky. To všechno je jen malý zlomek věcí, o kterých jsme diskutovali!
Velkým zážitkem bylo také navštěvovat kurzy v malé škole ve Sloupu v Čechách s žáky 1. a 2. ročníku, kde je každý den nový zázrak plný krásných dětských radostí! Je mi velkou ctí hovořit s přibližně 5 dětmi alespoň o 10 různých tématech současně ve smíšeném anglickém a českém jazyce a dokonce i v našem litevském a italském jazyce, které jsou plné řeči těla, mimik, znaků a použití všech možných nástrojů kolem nás (včetně překladače Google, který také musím zmínit, používáme srovnatelně vzácně a to je prostě skvělé!). Po každém takovém pátku ve Sloupu v Čechách jsme byly mrtvé únavou, ale zároveň tak nabité energií a motivované, že jsem se vždy vydala pěšky domů do České Lípy těch 8 až 12 kilometrů (záleží na tom, kolikrát se cestou ztratím) ...
I když bych raději upřednostňovala současné lekce ve škole a setkání s dětmi a učiteli tváří v tvář, nedokážu popsat, jaké je skvělé jsou online lekce s našimi studenty. Každý den můžeme být maximálně připravené, ale nikdy nebudeme připravené na všechno, protože každý den je tu spousta krásných okamžiků, kdy se všichni učíme společně a smějeme se z hloupých nedorozumění nebo technických závad a takových nepředvídatelných věcí! Neexistuje větší učitel českého jazyka než naši studenti, kteří mají trpělivost nejen se od nás učit, ale také nás naučit, jak správně vyslovovat nebo psát a překládat náhodná česká slova, což zbožňuji, protože díky tomu je naše práce ještě smysluplnější a přátelštější.
A hle - už je jaro! S nádhernými ptáky zpívajícími za okny, s malými květy prvních rostlin, které začaly brzy pomalu kvést a brzy budeme všichni slavit Velikonoce. A pak nám zbývají už jen čtyři měsíce naší mise v roli dobrovolníků! Může se to zdát ještě hodně času, ale mě to tak už nepřijde. Právě naopak. Pojďme se tedy ještě usmát na krásné sluneční světlo za okny a vydejme se vstříc dalším dobrodružstvím. Samozřejmě v rámci všech bezpečnostních opatření, která je nutno dodržovat v rámci současné situace. Nikdo přece netvrdí, že velké dobrodružství musí být zrovna přejít na boso celou Asii nebo tak něco. Může to být také putování zázračným světem knih a filmů a očima nebo úsměvy druhých, dokonce i přes obrazovku našich telefonů nebo počítačů.
Život je fajn, se všemi bláznivými věcmi, protože všechno největší bohatství našeho života závisí na tom, abychom k sobě byli laskaví a veselí…
Objetí a polibky a vše nejlepší
jako vždy
Vaše
Aušra z Litvy;)
.png)
